Setkání po čase

Tramín s příchutí černého rybízu

a lipové listy, je to, co cítím?

A mozek vně věčného kvízu.

Rostu a zářím s červencovým kvítím.

Dám ještě loček neb nevím, co by.

Přijela za přítelem a ten filtruje bazén.

Jedna ze chvil, kdy chci být z jiné doby.

Já jsem letadlo, takže ON musí být blázen.

Ráda ho vidím, to ne, že ne,

ale raději bych s nim byla sama.

Jsem tady navíc. Můj vítr jinam vane.

Mám pocit, že je Ámen s náma.

Už není MY. Jsem jen já a ty,

ač snažíme se být ve spojení.

Další důkaz, že žádný cit není svatý.

Mizí s časem, místem – co bylo, není!