Brnem nočním s měsíční sonátou v uších,
to asi každý tuší, co tohle dělá s duší!
Vzruší! Rozruší! Až postupně zruší!
Veškeré pozitivní myšlení..vklínění kouření..
moření….
se světem střemhlavým letem
a nebezpečím
se přeci nevyléčím!
(Nad čím tedy brečím?)
Však často se spletem ..no tak! spleteme!
Ses spletla no! Já vím, je to na hovno!
Bolestem srdce není rovno!
Nic.
Ten známý žár, ten známý hic!
Co mámí…co hýbe s námi…
brodě se snami…dobře, sny :-)