Jsi papír.
Neumíš pobrat tolik,
co z duše,
co se tlačí.
Není kombinace barev
a forem,
co myšlence stačí.
Dobře,
jsi vybělený,
jsi připravený.
Ale to nedáš, pane,
v tvých silách to není.
Nevíš,
co je láska
bez písmen, diakritiky,
či barevných tónů.
Nevíš,
co je bolest
bez anorganických solí
a organických shonů.
Chci, abys to pojal,
ale finále je překvapení,
ať už se tam sází cokoli.
Chceš to.. i já..
..chceme vzájemně
porozumění,
abychom si rozuměli,
ale nejde to.
Nefunguje to
na sto procent.
Jeví se,
že neví se..
Kdo je ten nesmělý
student?
A kdo ten smělejší
tu docent?