Špinavá víla

Opičí močka je..a neumí být lepší…

Nevoní. Z vnitřku zahnívá.

Chyba za chybou. Z lásky.Kvůli sexu.

Pláče, jakmile se na sebe podívá.

Podivná romantička a sexuální

mašina v jedné osobě.

Miluje sexy v každé

(i zvrhlé) podobě.

Chtěla by po sexu se mazlit

nebo snídat.

Vybírá však muže,

co musí čas hlídat.

V rychlosti políbí krátce

na čelo.

Zavře dveře, až

plakat se zachtělo.

Rána dveří byla

jako kudla do srdce.

Co chce snad vyskočit?

Tluče tak divoce!

Polyká jeho chuť,

poslední slinu vášně,

neboť je pryč, ale

ona to bere vážně.

Sahá si na ještě

vlhký klín.

A se vzpomínkou

roste splín.

Užila si milování,

naplnila touhy.

Ale byly to okamžiky

-  testosteron pouhý.

Ona cítí feromony,

on viděl jen tělo.

A znovu řve, páč delší

lásky se jí zachtělo.

Neví, jak se uklidnit,

přestat se třást.

Jak své city udusit

nebo alespoň zmást?

Nechce ho milovat,

ani postrádat.

Ale co čekala?

Mohla předpokládat!

Že ošuká ji a zmizí

do dalšího aktu

Jak jen ukázat

zadek takovému faktu?!!

Do píči!! Ano,

i tam ho pustila,

dovolila. Žadonil,

tak se mu dala

- špinavá víla!