Sraní

To je tak kapitální,

když na tebe přijde sraní

a to většinou bez vyzvání

a bez zeptání,

pak jediné je přání!

(Papír sháním!)

K večeru či čase ranním.

Nejdu, přímo uháním!

Kde je ten záchod?Za ním!

Už to nedám-fakt nepřeháním!

Vím,

že sek(c)ret téma honím

a někomu to nevoní!

Však pravdou, pryč s lhaním

a přiznejme – potřebné, i když nesociální.

Srát se musí…i básně anální.