Vedle mě stůl plný lidmi z jedné party.
Já sama s Plzní a s básní hulím si Sparty.
Chvíli jsem kvůli tomu chtěla smutnit,
ale ta Nikki mě přinutila se zhmotnit.
(Nikki Yanofsky - zpěv a jazz)
Probudila ve mně znovu, proč jsem samotář.
Neb chci místo obyčejného života snář.
A i když rádio jazz přešlo k melancholii,
já už jsem zase ve své snové fólii.
Lebedím si spokojeně v dokonalém dobru.
Kde nečeká tě přítel měnící se v kobru.
Dobře je ve světě upřímnosti slova.
Tam chci zůstat, ne jenom se schovat!!