Básně
Za určitých předpokladů
(spíš v jiný čas)
Vám srdce do dlaní kladu,
co přestává se třást.
Už ničeho se nebojí.
Má svého hrdinu.
Ochránce při něm stojí.
Tiší rozbouřenou hladinu.
(Moře nedůvěry-odliv)
Kdyby vše nebylo,
jak to je,
měla bych velké naděje
a raduji se, že můj vlak
chce na Vaše...
—————
Jazzujeme Jamujeme. Máme se
raději výtečně a vše nám chutná.
Tančíme, zpíváme, bavíme se a
v podstatě většina je nám putna.
Píšeme básně a pak je v hospodě
po sobě přiožratí hážeme.
Když pijeme morgana,
tak melancholicky kážeme.
Rozčilujeme se na svět a
nadáváme na šéfy a...
—————
Mám toho zase v hlavě.
Se to tam prostě nemůže vejít.
Kupříkladu, jak snadné je
ze správné cesty sejít.
Jak snadno nechám se zavléct
do zakázané lásky
a jak správně čekáš,
do té, co předpovídá vrásky.
Jak prosté
a předem jasné,
ale když podlehnout je někdy krásné.
Honí mě sice výčitky
a špiní...
—————
Že by jaro projasnilo dny zdejší?
Snad je to pravda, ne že se jen konejším.
Potkala jsem čistou duši. Má mě rád.
Prý na můj život chtěl by se podívat.
A mně se nechce ani věřit. Mám strach.
Pochybuji a mám teorie o temných čárách.
Čistý jako zrcadlo. Upřímný a dobrý. Má...
—————
Dnes tolik krásy můj zrak směl zahlédnout!
Ty mohutné hory a obrovské fjordy.
Jsme v přírodě nicky, i když v reálu si hrajeme na Lordy.
Síla vody.
Zasněžené okolí vodopádu v Oddě – výhled z jeho počátku,
odkud nepatrné se zdají lodě!
Propadajíce sněhem a škrabajíc po...
—————
Nedopsaná v úzkém řádku.
Vzpomínky vosy srdce bodají.
Milenec plakal jen potají,
tak kapitán přišel o posádku.
Držel ji za ruku hledajíc její ukojení.
Zpíval ji vzdechem milostné písně.
Když polykal ji, neznal nikdy žízně.
Osud ni osudový chtíč nezmění.
Vyhlížel u vrat – šitý...
—————
„Bojím se milování“,
vyřkne, když už nahý se nad nahou sklání.
A v duchu nahá:
„Marná snaha….nejsem krásná?“
Myšlenky sebevraha.
Obejme ji a políbí,
laská nahou – není důvodem, že se mu nelíbí.
Naopak, chce ji velice,
asi je divný – chce její charakterové směsice,
…ale už skoro konec...
—————
Unavená horkem.
Opitá pivem.
Rozžhavená kostním morkem.
Věčně pod vlivem.
Poslouchá cizí básně
a žije cizí životy.
Žlutí nikotinem dásně
-hledá své poety.
Proč nepíše
-tolik štěstí.
Samé klišé
pod zápěstím.
Kde je múza,
to nechápe.
Žití hrůza
jinde šlape.
Už není tolik...
—————
Kráčím po kolejích,
slyším šelestit prázdno.
Ztrácím se ve větru peřejích,
užívám si to vzácno…
Stromy se hýbou,
navzájem hladí.
Dub společně s vrbou
a mě to tak svádí..
zarazit krok
a klidně celý rok
tu jenom tak sedět
a na zázrak hledět.
Jak obloha bledá drží tu moc.
Každý keřík jí hledá,
ať...
—————
Ve víru skutečných splínů
kopeme do vlastních stínů.
Máčíme duše ve vínu
-tak degustujem cizí vinu.
Vzpomínky polité šlehačkou,
však pálíme do střev si značku.
Každý, kdo ztratil visačku
se svým ID – je už na sračku.
Padáme z židle barové
v artikulaci íkaví...
—————
Hlava v okně úplně dokořán,
ať Slunce si mi klidně tváře hladí.
Přechodným domovem karavan,
kde v noci hřeje jenom mládí.
Joint znovu mi dohořívá,
ne naposledy plné plíce
kašlou do rytmu, co zpívá
do ucha mi sousedka ptačice.
Musí to být samička, návštěva dnešní!
Nápadná a...
—————
Pod ručkou tvojí,
pod tvým dotekem.
O tvé polibky stojím
se šťastným brekem..
Pláčeme při setkání.
Rozloučení necháme v patách.
Užíváme si „srdcervaví“.
Lásky balené v sonátách.
Nad veškeré chápání
touhy širší vnějším vzhledům.
Chci být v jeho mysli paní.
Plán dětí,...
—————
Píseň či tíseň mě nutí
k hnutí…k útěku
všemu uběhnuti!
Prostě zdrhnout! Povolit ten tlak,
to pnutí,
cirkl k vyšinutí..
Rozběhnu se, zdá se,
co nejrychleji mi to jde.
Míjím stromy krčící se nad mou trasou.
Mlčky na mě hovoří.
Vypráví o lesním moři, co tvoří
a tam smím se prý schovat..
před...
—————
Reakce na život.
Na byteček.
..pár teček..
mám to rád.
Svoje soukromí.
Asi nic neskrývám.
Onanie,normální
holka, co ráno zývá.
Cíle si stanoví
a s tím vyráží.
Má ale ráda návraty.
Chvíle samoty.
Chvíle pohody,
vlastní dohody.
Nic z toho není k mání.
Prostě chci být teď sama.
To snad...
—————
Dnes to nebude o smrti!
Kašlete na stáří a senilitu!
Uchopme společně BYTÍ pointu!
I mně se často v hlavě vrtí,
ale co zmůžou kosti jako krti?
Místo západu věnujme se svitu!
Já jsem tu! Vy i vy jste, sakra, tu!
Nebuďme se se zavřenými víčky
- na to přijde ještě čas.
Nehoňme honem umírání za...
—————