Básně :: Nové ONLINE Audio knihy ZDARMA Irina M.

Kousek života

Jsem vysušená.. Nic mě nebaví, netěší. Už snad mám i práci, ale to zřejmě nic neřeší. Pořád jsem vystrašená a stále se bojím nového rána. Ráda bych do světa, ale mezi mnou a světem je brána. Zábran se najednou straním. Vyhýbám se vztahům a stykům. Nerada bych se opět omylem vydala trikům. Není...

V okně s Jarem

Píseň Tsunami – a ty koně! Slunce s jarem.. Iris v okně Falku. Chybíš jen ty se svým rájem. To je to, jak si spolu hrajem. Se snad láskou zalknu. Chvíle s tebou kouzelná je. Já musela tě dostat darem! Když jsme spolu, naplněná jsem. Cítím. Zcela, úplně. Nepřestávej...

Útěk k základům

Mám na tebe spadeno - v merku! Myslím na tě od střed do úterků. Myšlenkami na útěku kamsi daleko do pravěku. Nechci totiž monitory, ani debilní profesní spory. A srdeční moje póry nemohou dýchat lidskou story. Raději potřeby zvířecí. Pryč od materiálních věcí. K jádru chtíčů...

One moment in Norway

Nezlob se, že jsem ti včera neodepsala. Přečetla jsem si smsku a jak bych to jen do myšlenky dala.. Měla jsem nabitý den – to zaprvé. Za druhé to byl úder blesku -představovat si, jak spolu tančíte. Jak spolu budíte dojem.. Oči bych měla plné krve a vzteku a závisti. Srdce zazděné. Vypouštím ale...

Odvaž se!

Chceš-li býti kreativní, do dlaní si plivni a přestaň být naivní. A vydej se na cestu, najdi se v každém gestu. Péro za matku! Papír na nevěstu. Pojmy vnímej své i cizí dojmy. Revoluce v psaní není cílem ani. Odevzdat zklamání, ale i radosti prožité do morku kosti. Lásky i...

Já, ty, já, ty,...ostnaté dráty

Posíláš mi básně. Necháváš mě líbat tvoje lalůčky. Tvrdíš, jak jsi poblázněn. Sobecké jsou však tvé krůčky. Proč zdrobněliny? To tak sladce hrají. Jak to chci! Mně do noty! A to, že se kroutíš jako hádě? Neznamená lásku, jen nechceš moje drahoty! Ty! Jeden ubohý bezpáteřní tvore! Ubližuješ...

Povinné toulky

Zadek posazený na baru v nonstopu. Pomilovaná čtyřikrát a uspokojená ještě dvakrát více. Ještě cítí jeho pachovou stopu a lásku hnanou touhou až za nemožné tělesné hranice. Ač jsou z toho stejného druhu, jeden potěšil ji a druhý naopak absolutně zklamal – ta zrada! A jako...

Prozření

Bílý se snaží srazit černého anděla, jenž dříme uvnitř čistého těla. Ač odvaha by leccos chtěla, plastika drží místo Archanděla. Jedovaté plody v božském ráji a zbytky jablek zahnívají v hájí. Ne všichni dospělostí ihned zrají, a s dětinskostí kostky hrají. Temno je skryto...

Pohádka

O děvčeti, co skotačila lesíkem si to protančila. Sluchátka v uších měla, falešným zpěvem hřměla. Vesele si rukama házela. Něco jako splašená gazela. Snad o rozum holka přišla. Chvíli řve a chvíli šišlá. Prý „.. je to ganja, tak to ubal! Zapal, zahul a pošli dál“. V kruhu huličů jsi...

Dubnová noc v karavanu

Noc v karavanu. Není osamělejší v širokém kraji duše. Tak moc se hřála z lásky, však slepě i hluše, že bojí se noční můry víc než ranního mrazu či unavené vrásky. Sama na svojí vlastní zkázu. Tichá hudba. Mrštné stíny odbíhají od svíčky. Bílá milenka smrti nezahřeje ani...

Bičování

Mimo větru bičují mě i kapky prudkého deště… neboť je mi děsně smutno, křičím na ně trapně „ještě!“ Chybí mi dotek - je třeba jiné bolesti.. jsem nešťastná při své cestě za štěstím… Den první trošku brní, ale nezoufám, dny nepočítám :-D a snažím se otevřít, na minulost zanevřít – žít! Naplnit své...

básník co mě zasnil

Jsem vyčerpaná a unavená. Ne z práce, ne z piva. Ze slov a veršů onoho básníka, co dneškem navždy mi v duši zpívá. Nikdy jsem nezažila takovou vlnu, jenž mocnou nazvu, ba i silnou krásou porozumění, co oslavuje východ Slunce i jeho „Sbohem!“ při setmění. Co umí dát...

Klouzavá slova

Hulit. Hudbu ohulit. Tančit. Jančit. Žít. Žití snít. Pojíst. Počíst. Popít kávy. Užít slávy. Znát samoty. Toulavé boty. A srdce z nemasité hmoty. Hodnoty. Nuly. Obklopen ploty, ďáblem zmocněn. Nemocen..Bez cen zamrazen. Mrzutý. Napnutý a doprovázen. Ručka drží...

Jsi blázen?

Směješ se mým hloupým vtipům. Vynadáš svým slipům, když mám raději trenýrky. Nosíš mi dárky a kytky. Posloucháš, jak chrápu -což už vážně nechápu, jak můžeš chtít i potom se mnou být? Masíruješ stále ego mé. Lákáš mě domem, autem Myslíš,že mě dojme, že máváš klíčem. Ty chlebem, já švihám...

Klasika

Bethovenova Eliška tak být… Jak asi hluboký musel být jeho cit…. Hluboký a neméně divoký. Noty skáčou, jak duše pláčou nebo se smějí… A já si zase jednou přeji.. skákat s nimi… Tiše..tišeji… Křičet, řvát v naději, že co kleslo, se znovu vzpřímí J A jednou někdo slíbí mi a i splní… A...

audio knihy - povídky, pohádky, básně,...vše vlastní tvorba

Básně